Oblíbené podzimní rande

Průzkum: Těsná většina proti nedělním supervolebním volbám

Podle plánu a podle názoru většiny Rakušanů bude Národní rada znovu zvolena až na podzim.

(Bild: APA/MAX SLOVENCIK)

Podle průzkumu je většina Rakušanů proti rychlému opakování voleb do Národní rady a jejich spojení s eurovolbami do supervolebního nedělního termínu. Hlavní důvod: občané by měli mít dostatek času na vytvoření názoru.

Pro posunutí voleb z plánovaného podzimního termínu na jaro je pouze 37 procent oprávněných voličů, zatímco 50 procent je proti, vyplývá z výsledků nedávného průzkumu agentury Gallup. Pro se vyslovilo 13 procent respondentů. Podle výsledků průzkumu by předčasné volby prospěly především FPÖ.

Pouze třetina si přeje sloučení
Podobný obrázek panuje i v otázce sloučení voleb do Národní rady s volbami do EU, které jsou naplánovány na 9. června: Tuto variantu by preferovalo pouze 33 procent respondentů, 51 procent je proti takovému scénáři. Šestnáct procent se k této otázce nevyjádřilo nebo nemá žádný názor. Vyplývá to z "Gallupova barometru nálad", pro který bylo dotazováno 1 000 osob (online, období průzkumu 23. až 29. ledna 2024).

Přání předčasných voleb je obzvláště vysoké mezi sympatizanty FPÖ, a to 68 %. Zajímavé: SPÖ ve středu předložila v Národní radě návrh na nové volby, ačkoli si předčasné volby dokáže představit pouze 35 % jejích příznivců. Nové volby si přeje 26 % sympatizantů NEOS, zatímco nejméně nadšení pro předčasné volby jsou příznivci ÖVP a Zelených, a to po 22 %.

Z nových voleb by pravděpodobně nejvíce profitovala FPÖ
Na otázku, které straně by předčasné volby prospěly, odpovědělo 46 procent respondentů, že FPÖ. Prospěch SPÖ očekává 17 procent, 14 procent jmenovalo ÖVP, deset procent Pivní stranu a devět procent KPÖ. NEOS získala v této otázce pouze sedm procent, zatímco Zelené jmenovalo šest procent. Sedmnáct procent respondentů uvedlo, že z toho nebude mít prospěch žádná strana, a dvacet procent se nevyjádřilo.

Pro 64 procent respondentů je hlavním argumentem pro posunutí termínu voleb to, že by se snížily náklady na volební kampaň, a pro 63 procent je přesvědčivý také argument, že by lidé museli volit pouze jednou. V 56 procentech se domnívá, že by se tím zvýšila volební účast. Na možnost odpovědi "Jsem nespokojen/a se současnou federální vládou a přál/a bych si rychlé sestavení nové vlády" odpovědělo kladně 41 procent respondentů.

Mnozí chtějí čas na vytvoření názoru
Podle respondentů je hlavním argumentem proti urychlení voleb to, že občané by měli mít dostatek času na "vytvoření názoru na každé ze dvou voleb" (57 procent). Obavy, že by při společných volbách mohly být přehlédnuty důležité otázky, má 46 procent respondentů, zatímco 40 procent se domnívá, že společné volby by mohly občany příliš zatížit. 39 procent uvedlo, že federální vláda by měla mít možnost "realizovat své plány do konce svého funkčního období".

Na otázku, která témata by byla pro volby rozhodující, byl nejčastěji zmiňován blok "zdravotnictví, péče a sociální věci" - 62 procent, dále ekonomika (53 procent), migrace a integrace (48), energetická politika (45) a pořádek a bezpečnost v zemi (42).