Macronovy výroky na summitu o Ukrajině v Paříži jdou "opačným směrem", než je v současné době skutečně zapotřebí, totiž k "diplomatické perspektivě", kritizoval Schallenberg. "V Paříži včera v této věci zjevně vůbec nepanovala shoda," zdůraznil. "A je docela zarážející, když vyjedete s tématem, na kterém není shoda, a vyvoláte debatu, kterou ve skutečnosti nepotřebujeme," řekl ministr zahraničí před svým odjezdem na čtyřdenní cestu na Blízký východ, která ho zavede do Izraele, Palestiny, Jordánska a Libanonu.

"Pro Němce, Švédy a Čechy to není problém"
 Macronovy výroky se v Německu setkaly i s odmítavým postojem napříč stranami. Podle kancléře Olafa Scholze došlo na pařížské konferenci o Ukrajině k dohodě, "že na ukrajinské půdě nebudou žádné pozemní jednotky, žádní vojáci, které by tam vyslaly evropské země nebo státy NATO". Ministr obrany Boris Pistorius při návštěvě svého rakouského protějšku Klaudie Tannerové ve Vídni prohlásil, že "'boty na zemi' nepřipadají pro Spolkovou republiku Německo v úvahu". Tannerová hovořila o "znepokojivém signálu" ze strany Francie.

Macronovy výroky ohledně pozemních jednotek odmítli také premiéři České republiky a Švédska Petr Fiala a Ulf Kristersson. Podle Fialy Česká republika o vyslání vojáků na Ukrajinu neuvažuje. Také pro Švédsko není vyslání západních vojáků na Ukrajinu v současné době "otázkou", uvedl Kristersson. V současné době jsme "zaneprázdněni posíláním moderní techniky na Ukrajinu". Z ukrajinské strany není žádná žádost o vyslání pozemních jednotek, dodal Kristersson.

Prohlášení z Moskvy na sebe rovněž nenechalo dlouho čekat. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by vyslání vojáků na Ukrajinu "nebylo v zájmu" západních států. Ty by si to měly "uvědomit". Skutečnost, že se o této možnosti nyní diskutuje, je "velmi důležitým novým prvkem" v konfliktu, zdůraznil v úterý Peskov.